Dne 26.října 1930 večer dostavilo se po pěkném sobotním dni silné ochlazení a dostavila se sněhová bouře. Sníh se silně věšel na stromy, což podporovalo i velké množství šišek. V neděli odpoledne, v pondělí a v úterý silně sněžilo neustále. Z lesů ozýval se neustálý rachot lámajících se stromů. Silnice a cesty byly na čtyři dny úplně zataraseny. Na výměře 5 000 ha lesa „Lesního družstva“ bylo polomem skáceno na 500 000 m³ dřeva. I mladiny jsou většinou zničeny. Tato ztráta na národním majetku je zatím nedozírná.

Na zpracování velkostatek i lesní družstva najala Rusíny z Podkarpatské Rusi. Bydleli v dřevěných kolibách, které si sami vystavěli. Koliby stavěli do šestiúhelníku. Mnozí Rusíni bydleli také v Račíně u některých hospodářů a za ubytování platili 1 Kč denně. Hlavní jejich potravou byla slanina, chléb a mléko. Starší generace velmi si potrpěla na kořalku. V sousedních vesnicích často se Rusíni poprali a nebezpečně se pobodali, že i smrt nastávala. Jinak ale ukázal se tento lid jako důvěřivý a pracovitý. Na čistotu si ale většinou nepotrpěl. Většina vydělané peníze poslala domů. Většinou lid tento chodil ve vlněném kroji domácí výroby.

Na práci sem přišli také Němci až od Tachova s tahacími harmonikami, kytarou a kopacím míčem. Nic ale nezpracovali, protože prý to byla těžká práce a když snědli zásobu salámů, zas odešli nikým neželeni. V červenci 1931 polomy jsou většinou zpracovány. Nyní se jedná o odvoz. Lesní družstvo najalo koňské potahy i auta. Vystavělo v lese u Nového rybníka a u Losenické cesty stáje, Je zde asi 70 párů cizích koní, patřících povozníkům Slovákům od Brna. Povozníkům silně konkurují nákladní auta. Jedno odveze najednou 15 m dřeva a denně jede 4 krát nebo 5 krát. Také místní povozníci se činí. Menší nákladní auta vozí dřevo palivové a papírky.

Velkostatek staví lesní dráhu nákladem asi tří milionů korun od Hamrů k Račínu a k Městci. Také uskladňuje asi 7 000 m dlouhého dřeva do Velkého Dářka. Při silnici státní u Vojnova Městce staví velkostatek pilu.

Rok 1931 – celkem bylo zaměstnáno asi 1 000 Rusínů a Slováků. Pracovalo se po celou zimu.

Dokončení lesních prací u lesního družstva bylo asi v červnu 1932, u velkostatku později a pak se jen odváželo.

Na začátku roku 1933 byla již celkem lesní kalamita zpracována, hodně Slováků a Rusínů odešlo, jen u lesního družstva jich bylo asi 30 zaměstnáno. Domácí lidé již měli velmi málo práce v lese. Výdělek se dostavil následkem nové pohromy, způsobené jinovatkou. Dne 2. ledna 1933 nastalo mlhavé počasí a na stromech se udělala hustá jinovatka. Neustále jí přibývalo, takže 4. ledna stromy byly tak zatíženy, že se znovu začaly lámati jako v roce 1930. Nebylo sice tolik škody jako za předešlé kalamity, ale bylo zase smutné podívání, jak prořídlý les je znovu ničen.

Na lesní dráze u velkostatku se stalo roku 1933 následující neštěstí. Strojvůdce (pensita z Německého Brodu) měl špatné brzdy u lokomotivy. Ve veliké rychlosti narazil na neúplně naložený vozík, takže tím nárazem jeden kus klády přelétl přes klanici vozíku a druhý konec se vzepřel proti stroji a strojvůdce byl přimáčknut. Hajný Hlávka sehnal ihned samaritskou pomoc, kterou poskytl Tomáš Sýkora, ale už marně. Dopravu mrtvoly obstaral p. Havel autem do Polničky.