První letoun ve Žďáře

2021-04-22 at 17:00

K pravděpodobně prvnímu přistání letadla ve Žďáře došlo 25.července 1920 v 11. hodin. Jaká to byla tehdy událost myslím dokonale ilustruje článek otištěný 30. července v Horáckých listech1 Horácké listy. Nové Město na Moravě: Alois Veselý, 1920, č. 31.

Letov Šm-1 (1920)
Letov Šm-1 s motorem Hiero L (1920) Wikimedia Commons

Eroplán ve Žďáře
V neděli k 11. hodině dopoledne všechny kuchařky žďárské opouštěly se svými žezly: vařejčkami, talířky, hrnečky, vajíčky, bílými knedlíčky z černé aprovisační mouky na vidličce, jak je právě vytáhly z hrnce a utíkaly k oknům, do dveří, do vrat, aby shlédly eroplán, který hučel nad samými střechami a snášel se hned za papírnou Matějů na louku. Teď kluci měli běh o závod, hluk, ryk, křik.

Eroplán z Prahy na cestě do Poličky prý se stavil zde pro někoho. Už se chystal k odjezdu, rozletěl se po louce. Ale letci zapoměli na příkop. Do něho při rozletu sjela kola, předek éra se nachýlil, vrtule chtěla z louky vyorávat brambory, aby Žďár také nějaké měl, když aprovisace se o ně nestará. Ale chtěla nemožnosti a proto ulomila si obě křídla. Éro zůstalo pěkně ve Žďáře k radosti mladých i starých.

Ten den mnohý kluk nebyl u oběda. Odpoledne pak byla k eroplánu pravá pouť. Přišli moc pobožní i neznabozi tak jak na Zelenou horu chodívají. Pouť se opakovala i v pondělí odpoledne, kdy opravený eroplán měl vzlétnouti. Pilot i pozorovatel už seděli, vrtule rachotila a teď: ticho jak v kostele. Každý se zatajeným dechem pozoroval, jak se éro rozjíždí, po zemi letí, pak se vzneslo a než bys 5 řekl, bylo vysoko nad Kameňákem.

Z eroplánu třepotal se bílý šátek na pozdrav a Žďáráci pozdrav opětovali. Bylo to radosti, vtipů a humoru a všechno naše, české, i ti letci i ten eroplán, který českými lidmi v české továrně zroben byl i ta země, i ten vzduch je náš. Už ne rakouský už ne cizí.

I když se dobový článek vůbec nezmiňuje o typu nebo technické specifikaci letadla, je možné podle popisu a době události, velmi pravděpodobně určit typ letounu, který ve Žďáře toho dne přistál. Autor jasně uvádí „všechno naše, české, i ti letci i ten eroplán, který českými lidmi v české továrně zroben byl“. Po konzultacích s odborníky na leteckou historii (pánové Petr Lukeš a Jan Kaše), vyšel dle jejich názoru asi jediný možný kandidát a to letoun Šmolík Š-H-1.002 E-mailová korespondence s Petrem Lukešem [online], 7. 3. 2008. Kosinkova žďárská kronika rovněž označuje letoun jako Šmolík i když chybně uvádí datum (1919) a místo přistání (U Starého dvora)3KOSINKA, Josef. Kosinkova žďárská kronika. Žďár nad Sázavou: 2007. ISBN 978-80-254-0692-2.

Tento letoun zkonstruoval ing. Alois Šmolík jako dvoumístný lehký bombardovací a průzkumný dvouplošník celodřevěné konstrukce. Práce započaly v červnu 1919 a prototyp označený Š A byl úspěšně zalétán na letišti ve Kbelích v dubnu 1920 pilotem Klementem Adamcem4Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Letov Š-1 [online]. c2021 [citováno 26. 04. 2021]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Letov_%C5%A0-1&oldid=19353020>.

V době přistání u Žďáru měl letoun zastavěn nejspíše motor Hiero L (Bd) 35 011 (výměna proběhla 16. července 1920). Rozpětí křídel 13,23 m, délku 8,31 m. S motorem Hiero L a dvoulistou nestavitelnou vrtulí dosahoval rychlosti 194 km/h, dostup 6.000 m a dolet činil 715 km5Stránky věnované čs. letectvu a letounům z období první republiky: Letov Š-1 a Š-2 [online]. [citováno 26. 04. 2021]. Dostupný z WWW: <https:// http://www.vinar.cz/mitte/s1.htm >. Prototyp se od později vyrobených sériových strojů pro armádu lišil tvarem směrovky a výřezu prostoru pro pozorovatele.

Letov Šm-1 1920 (konstruktér Alois Šmolík a pilot Klement Adamec) Wikimedia Commons

Místo přistání „za papírnou Matějů“ je možné také poměrně přesně určit. Papírnou Matějů je zřejmě myšlena továrna na výrobu lepenky komanditní společnosti Horáček – Matějů postavené roku 1903, která byla situována zhruba v prostoru mezi dnešní ulicí Nádražní a Dvořákovou6 LOPAUR, Miloslav. Žďárský uličník I. Žďár nad Sázavou: 2012. Louka byla tedy na místě dnešního nádraží a prostoru zastavěném firmou ŽĎAS. Velmi pravděpodobně bylo právě v těchto místech později vybudovaného nouzového letiště. Určení místa přistání a vzletu odpovídá i vyjádření v novinovém článku „než bys 5 řekl, bylo vysoko nad Kameňákem“, Kamenný rybník je skutečně velmi blízko.

V Kronice Města Žďáru je o události také zmínka „Dne 25/7 spadl porouchaný aeroplán u lnářské školy“7Kronika Města Žďáru II. díl. Slovo „spadl“ je asi nutno brát s rezervou, protože v případě skutečné havárie by se letadlo asi nemohlo tentýž den plánovitě chystat znovu k odletu. Označení místa však plně odpovídá prostoru určeném na základě článku v Horáckých listech.

Na začátku léta probíhaly intenzivní zkušební lety, protože armáda objednala v květnu pět letounů. Později byla objednávka navýšena na celkem 50 kusů letounů Šm 1. Pokud se pustím do hodně velké spekulace, pak je možné, že zmiňovaní čeští letci byli pánové Alois Šmolík a Klement Adamec.

Video z výroby letounů Š-M-1 (motory Maybach) později přeznačeno na Š-2 je na YouTube.

Nepodařilo se mi najít žádnou fotografii dokumentující tuto událost. Z některých pozdějších přistání letadel ve Žďáře se fotky zachovaly, a tak stále doufám, že se i k prvnímu přistání letadla ve Žďáře časem nějaký obrázek podaří získat. Použité jsou tedy ilustrační fotografie z Wikimedia Commons8File:Letov Šm-1 s motorem Breifeld & Daněk (1920).jpg. (2020, listopad 10). Wikimedia Commons, . Retrieved 15:59, duben 26, 2021 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Letov_%C5%A0m-1_s_motorem_Breifeld_%26_Dan%C4%9Bk_(1920).jpg&oldid=511703282 9File:Letov Šm-1 1920 (konstruktér Alois Šmolík a pilot Klement Adamec).jpg. (2020, listopad 10). Wikimedia Commons, . Retrieved 16:04, duben 26, 2021 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Letov_%C5%A0m-1_1920_(konstrukt%C3%A9r_Alois_%C5%A0mol%C3%ADk_a_pilot_Klement_Adamec).jpg&oldid=511703288.

Tags: